20. listopadu 1918 vznikl z pražské pobočky vídeňské Poštovní spořitelny samostatný peněžní ústav, který v březnu 1919 dostal název Poštovní úřad šekový. Cílem jeho vytvoření bylo zastavit odliv kapitálu z právě vzniknutého samostatného československého státu do Rakouska. Poštovní úřad šekový přebral množství dalších úkolů - vedení poštovních šekových účtů, emisi státních dluhopisů, sběr a správu daní, poplatků a dávek pro státní rozpočet.
V roce 1930 už tento úřad fungoval jako velmi spolehlivý garant vnitrostátního a mezistátního poštovního platebního styku, přebral vkladovou službu, bankovně-obchodní činnosti, úschovu i správu soudních a správních depozit a byl přejmenován na Poštovní spořitelnu. V roce 1948 se Poštovní spořitelna stala celostátním zúčtovacím centrem. Tento rozvoj trval krátce - v roce 1950 byla činnost Poštovní spořitelny zastavená, její majetek, práva a závazky přebíraly nověvzniklé subjekty státního systému peněžnictví - Státní banka československá a Státní spořitelna. Zanikl tak peněžní ústav, který ve spolupráci s poštou poskytoval obyvatelstvu široké peněžní služby žírového charakteru.
Motivem vzniku Poštovní banky po roce 1989 byla potřeba existence peněžního ústavu pošty zaměřeného na racionalizaci struktury, organizace, řízení a forem peněžních služeb na poštách a vytvoření spojovacího článku s nově se tvořící bankovní soustavou. Byla zde potřeba zhodnotit finanční prostředky soustředěné při poskytování žírových služeb, která předurčila bankovní charakter tohoto peněžního ústavu. Potřeba vybudovat Poštovní banku co možná nejrychleji a tak, aby byla schopná co nejdříve poskytovat moderní peněžní služby, vedla k nevyhnutelnosti využít zkušenosti, které mohl v té době přinést zahraniční kapitál. Proto byla Poštovní banka konstituována jako podnik se zahraniční majetkovou účastí. Od začátku roku 1990 se na přípravných pracích účinně podílela svou poradenskou a konzultační pomocí P.S.K. Vídeň.
Poštovní banka byla jako akciová společnost zaregistrovaná 17. ledna 1991. Povolení na výkon bankovních činností dostala od Státní banky československé 1. dubna 1991. Ve druhém pololetí 1992 se začaly přípravné práce na rozdělení Poštovní banky, a. s., Praha na dva samostatné subjekty. Rozhodnutím valné hromady akcionářů z 15. 12. 1992 došlo k zániku Poštovní banky, a. s., Praha k 31. 12. 1992 a k rozdělení na dvě nástupnické organizace: Poštovní banku, a. s., Praha a Poštovní banku, a. s., Bratislava.
3. června 2000 Poštovní banka, a. s., Bratislava podepsala dlouhodobou smlouvu o vzájemné spolupráci se Slovenskou poštou, s. p. Od tohoto období Poštovní banka a Slovenská pošta spolupracují jako smluvní strategičtí partneři v oblasti prodeje vybraných bankovních produktů a služeb na poštách v rámci společné marketingové koncepce.
Na mimořádné valné hromadě 6. listopadu 2001 akcionáři jednohlasně schválili zvýšení základního kapitálu (ZK) banky o 1 mld. Sk, které souviselo s restrukturalizací banky a její přípravou na prodej akcií zahraničnímu investorovi, jakož i s přípravou banky na uplatnění novely Zákona o bankách s účinkem od 1. ledna 2002.
V květnu 2003 akcionáři schválili další zvýšení základního kapitálu o 800 114 mil. Sk. Cílem zvýšení ZK bylo financování nových aktivit banky souvisejících se strategií banky ve střednědobém horizontu, modernizace bankovního informačního systému, zvýšení konkurenceschopnosti při kapitálově náročných projektech a zvýšení materiálního a technického vybavení poboček a expozitur.
V srpnu 2003 byla zaregistrovaná leasingová společnost PABK Leasing, s.r.o., která od září začala poskytovat své služby. Založením této společnosti banka nabídla svým korporátním klientům obstarávání movitého a nemovitého majetku formou leasingového financování se zohledněním jejich individuálních potřeb.
V prosinci 2003 Poštovní banka získala 67 %-ní majetkový podíl v obchodní společnosti První pensijní správ. spol., a. s. Získáním tohoto majetkového podílu nabídla klientům nové formy investování peněžních prostředků.
1. listopadu 2004 banka změnila logotyp značky Poštovní banka. V novém logotypu zůstal zachovaný tradiční prvek značky Poštovní banka - symbol trubky, který oživila kombinace žluté a modré barvy. Základním cílem změny logotypu bylo zvýšit image značky Poštovní banka, vytvořit pozitivní vztah ke značce i u neklientů banky.
V prvním čtvrtroku 2005 se ústředí banky přestěhovalo do moderních prostorů v Apollo Business Centre na Prievozskej ul. v Bratislavě, kde banka v dubnu 2005 otevřela novou pobočku. Tím se počet poboček banky zvýšil na 25.
V srpnu 2005 Poštovní banka získala zbývající 33 %-ní podíl na základním kapitálu společnosti První pensijní, správ. spol., a. s., čímž se stala jejím 100 %-ním vlastníkem.
6. března 2006 došlo k převodu 90 %-ního obchodního podílu banky ve společnosti PABK Leasing, s.r.o. a zároveň k tomuto dni přestala být společnost PABK Leasing, s.r.o. dceřinnou společností Poštovní banky.
Slovenská konsolidační ukončila v prosinci 2007 svou akcionářskou účast v Poštovní bance. Naplnil se tak dlouhodobý strategický plán společnosti, na kterém začala pracovat již před sedmy lety. Ukončení její majetkové účasti v Poštovní bance dovršil zápis změn v Obchodním rejstříku a finanční vyrovnání. Celý proces směřující k vystoupení Slovenské konsolidační z akcionářské struktury Poštovní banky schválilo Ministerstvo financí SR a odsouhlasila Národní banka Slovenska (NBS). Za stejných podmínek jako Slovenská konsolidační, v souladu s Obchodním zákoníkem (snížení za současného zvýšení základního kapitálu) a se souhlasem NBS mohly svou akcionářskou účast v Poštovní bance ukončit, nebo naopak svůj podíl zvýšit, resp. udržet i ostatní akcionáři.
Po završení procesu ukončení akcionářské účasti Slovenské konsolidační v Poštovní bance a následného zvýšení jejího základního kapitálu, představuje základní kapitál Poštovní banky 2,489 mld. Sk. Odchodem Slovenské konsolidační se účast státu v Poštovní bance neskončila. Prostřednictvím Slovenské pošty, která se stále podílí na základním kapitálu, kontroluje stát i nadále 5 % akcií Poštovní banky.